☰ MENU
Facebook Instagram YouTube

Ztratila jsem kufr. Hned na letišti!

19.10.2018

Přiletěli jsme odpoledne místního času. Za sebou mám asi 20 hodin cestování a vlastně ani nevím, jestli je den nebo noc. U nás v ČR je teď asi půl 2 ráno a tak jsem celkem unavená. Jsem ale plná očekávání. Nikdy jsem v USA nebyla a tak se těším čím mne překvapí. První mé kroky vedou k nějakému velkému svalnatému celníkovi, který mne vyslýchá. Ptá se kdo jsem, proč tu jsem a co tady budu dělat. Odpovídám velmi dobrou angličtinou (podle mého názoru:) A pokračuji k vyzvednutí kufrů. Čekačka asi 10 minut mne již po tak dlouhé cestě nemůže překvapit. Najednou vidím svůj kufr a říkám si, že teprve teď můžu naplno užívat ´´Ameriku´´. Celá výprava se od zavazadlového pásu přesouvá ke kavárně, ve které ochutnáváme pravé americké ´´Americano´´. Není moc dobré, ale s tím jsem počítala. S čím jsem však nepočítala je to, že když nechám chvilku ležet kufr mimo oči, tak že se okamžitě ujme další úředník s tím, že tam snad převážím něco nebezpečného. Já, punkerka z růžovýma nehtama. Kufr nacházím asi až v 5 kanceláři a po asi 2 hodinách čekání, jednání a přemlouvání. Překvapuje mne, že kufr je prázdný. Co teď budu dělat? Zjišťuji, že moje angličtina není až tak dobrá, protože úřednice se stále usmívá a ukazuje někam směrem za roh. Bere mne za ruku a vede mne do další místnosti. Tam je obsah mého kufru vyskládaný přesně tak, jako jsem si do něj věci složila doma v Kutné Hoře. Kontrola musí být. Nic se neztratatilo. Jedu na hotel. Snad už bude vše ok. Zatím ahoj....